Poslední naší srílanskou atrakcí byla jízda po jezeře s hromadou zelených ostrůvků. Proplétali jsme se pod mangrovníky, pozorovali ještěry ve vodě od malých "linerů" po dvoumetrové varany. Hlavní bodem zájmu byl ale ostrůvek kompletně porostlý skořicovníky s jednou malou chajdou, kde místní polonahý domorodec loupal. Loupal nevzhledné klacíky skořicovníku na palec tlusté. Vypadaly skoro jako černý bez. Nejdřív oškrábal vrchní vrstvu, uhladil mosaznou tyčkou po prapradědovi, sloupnul další vrstvu a pozasouval kousky do výsledné trubičky. Pak už jen sušil ve stínu. Tu správnou vůni získá potrubíčko až za dva týdny.
Průvodce k tomu přidal historku, jak domorodý děda takhle loupe celý týden a pak si loďkou zajede do vesnice pro pár nezbytností. Vše vypadalo věrohodně, tedy až do chvíle, kdy jsem šel chatrč vyfotit zezadu a viděl dědu volat mobilem. Asi nějaký starší model, co mu týden vydrží baterky... :)
Žádné komentáře:
Okomentovat